Pelmo |
Nevím jestli označení skupina lze považovat za správné. Masiv Pelma ležící severovýchodně od Civetty, svým tvarem připomíná dobře ohraničený sopečný kužel s výrůstkem na boku. Stejnojmenný hlavní vrchol Monte Pelmo dosahuje výšky 3 168 metrů. K západnímu úbočí Pelma se přimyká vedlejší vrchol Pelmetto (2 993 m), na jehož upatí si můžeme prohlédnou otisky stop pravěkého ještěra. Ve vrcholových partiích masivu se dříve nacházelo ledovcové pole, to bohužel padlo za oběť globálnímu oteplování již před mnoha lety. Monte Pelmo ani Pelmetto nemá žádnou Via ferratu. Třítisícový vrchol je přístupný po tzv. Normální cestě, kterou používají horolezci pro sestup. Od chaty Rifugio Luca po strmých stezkách přes sut´ové svahy stoupáme vzhůru k začátku "Ballovy lávky" ( Cegnia di Ball ), která probíhá spodní částí východní stěny. Jestli byl Ball bohem války je název tohoto úseku velmi výstižný. Jak praví průvodce, lávka je někde široká jen 1 m ( většinou asi 0,5 m ), pokryta sutí. Před koncem jsou na ni dvě nepříjemná místa, tzv. Passo dello Stemma a Passo del Gatto, na kterých je nutno 6 m lézt po kolenou ( respektive po břiše ), přičemž máme 1 m nad sebou převis a pod sebou prázdno. Lávka končí na velkém plató. Po něm směřujeme nad suťové svahy a přes široké lávky do vrchního velkého amfiteátru. Odtud na vrcholový hřeben a po vrchol nejvyšší s fantastickými výhledy, které patří k nejhezčím v Dolomitech.. Mohu potvrdit, že vše co průvodce uvádí je pravdivé a Ballovu lávku doporučuji vřele všem co měli v mládí rádi prolézačky.
P.S. Nejnepříjemnější kolenolezecká místa lávky byla dobrodinci "zajištěna" horolezeckou smyčkou.